úterý 12. listopadu 2013

O zlé magakorporaci a jiné pohádky

Dnes to bude taková krátká alegorie/pohádka o jedné zlé megakorporaci. Nazvěme si ji například WG. Cílem tohoto vyprávění bude s trochou přehánění a nadsázky malinko osvítit pohled na tuto megakorporaci z trochu jiného směru.

Byla, nebyla jedna společnost, která vyráběla figurky. Figurky to byly celkem pěkné, ačkoli zdaleka ne top. A k figurkám měla slušná WG pravidla a pěkný příběh, aby se s miniaturami dalo hezky pohybovat a dalo se u toho i něco představit. Ale ani jedno z toho pořád nebyla špička na trhu.

Protože ale společnost pěkně všechno sladila, tak to její zákazníky (a hráče zároveň) bavilo a nakupovali si její modely ve velkém. Radostně pak tahali figurkami a do kasy společnosti posílali své 13. a 14. platy.

Ve WG bylo veselo, figurky šly na odbyt a ze zisku majitelům zbylo něco i na bonusy pro zaměstnance. Tak to šlo dál a dál, až najednou skoro všichni potenciální hráči měli nakoupeno, co se jim líbilo. A začalo být zle.

WG už náhle neprodávalo tolik jako předtím - vždyť, kdo by si kupoval další modely, když už jich má tolik! Zaměstnancům nastaly tvrdé časy a ti, kteří nebyli vyhozeni na dlažbu, museli místo do restaurací chodit na oběd do nedalekého bistra. A majitelům? Těm by bylo nejlépe, kdyby prodali firmu a peníze si raději dali do banky úročit 1,5 procentem ročně. Prostě WG bylo zralé na zavření.

Nad rohlíkem s pařížským salátem ale napadl jednu chytrou hlavu skvělý nápad, jak zachránit firmu, svoji ženu a tři malé hladové krky, co se před pár lety postupně narodily.

Budeme vydávat nová pravidla s novými modely tak, že hráči své figurkové voje budou muset obměňovat! A abychom je přitáhli k aktuální novince, tak se budeme snažit ji postavit co nejsilnější! A vůbec - když se zvýší cena materiálu, proč bychom se měli dál tvářit jakoby nic?

A tak, i s pomocí chytrého zmenšování počtu figurek v balení, začali ve WG zase prodávat víc. Majitelé přestali domlouvat kupní smlouvu na areál firmy s místní koželužnou a raději se začali věnovat tomu, jak firmu dál rozvinout. Zaměstnanci se už nemuseli strachovat, jestli náhodou zítra neskončí, a mohli se věnovat zajímavým projektům.

Špatné ale bylo, že se hráči nazlobili. Jak to, že mám najednou v tomhle boxíku devět figurek místo deseti?? Jak to, že mám dát víc peněz?? A bylo to oprávněné naštvání. Jenže, kdyby se hráči trochu podívali okolo sebe, viděli by, že díky tomu jejich společnost přežila, mohla inovovat a nakoupit nové technologie – a vůbec přejít do nové doby.

Pravdou však je, že už nikdy poté nebyli lidé z WG a hráči kamarády. Odteď už byla WG firma jako každá jiná. Už to nebyla TA firma - ale díky tomu přežila a mohla vyrábět další hezčí a hezčí figurky.

P.S. A jedna zajímavost na závěr o zcela jiné společnosti - akcie na společnosti Games Workshop na londýské burze za posledních pět let zpevnily o více než 300 % a vyplácejí svým akcionářům slušné 2,3 % z ceny akcie jakožto podíl na zisku.