Rozvětvenost témat či specializace?

Když jsem začínal vytvářet weby (to už bude víc než 10 let zpátky), byly na takové té "neprofesionální úrovni" (rozuměj u lidí, kteří to dělají pro radost a neživí se tím) hodně populární vytvářet stránky snad o všech tématech, která daného člověka zajímala.

Dnes je zase moderní psát o velmi úzce zaměřeném tématu, což samozřejmě dává smysl, protože konkurence už je taková, že pokud chce mít člověk aspoň nějaké čtenáře, stojí to hodně úsilí a v jednom člověku je reálnější to zvládnout v úzkém prostoru.

Myslím, že Wargaming.cz jde někde mezi těmito dvěma přístupy. Jak se vyvíjel můj pohled od doby, kdy web spatřil v roce 2009 světlo světa (po předchozích 4 letech čistě fluffových stránek), postupně jsem se rozhodl vytvořit stránky sdružující témata, která by mohla hráče wargamingu zajímat a přitom se příliš neodchylovala od tématu webu, což jsou jednoznačně figurkové hry.

Postupně se tak vyprofilovala dvě velká témata (a to i díky tomu, že se mi podařilo domluvit spolupráci s několika skvělými firmami jako třeba Comics Centrum, Crew či Albi) - komiks a deskové hry. S ohledem na jejich čtenost věřím, že se toto rozšíření záběru Wargaming.cz podařilo a že jsem se trefil i do zálib čtenářů webu.

Pořád věřím, že pokud má nějaký web formy magazínu (což veřejná část Wargaming.cz rozhodně je) úspěšně a dlouhodobě fungovat, nejde pořád omílat to jedno úzké téma, ale je potřeba oslovit čtenáře i něčím dalším, co jich většinu zajímá. Nemluvě o tom, že i pro mě samotného je to příjemný oddech psát o něčem jiném :)

Další (čtvrt)rok Wargaming.cz

Po loňském překotném druhém pololetí, během kterého web Wargaming.cz dostal nový kabátek i vnitřek a ke konci roku i poupravené fórum, nás bude čekat v jeho vývoji poněkud klidnější období. Lehký nástin dalších plánů už byl zmíněn jinde, ale v tomto článku si vše podrobněji rozebereme.

Letošní rok bude ve znamení obsahových aktualizací a to zejména v těch oblastech, které dosud byly opomíjeny, respektive jim nebyl věnován takový prostor.

Protože dlouhodobější plány jsou jedna věc a realita často věc jiná, podrobněji se podíváme jen na trojici měsíců leden, únor a březen.

V lednu navážeme zejména aktalizacemi k Horově Herezi (tedy minulosti Warhammeru 40.000), která se teď stává velmi oblíbenou. Ji bude prostřídávat obsah zaměřený na Warhammer Fantasy Battles, který nám sice na webu utěšeně přibývá, ale stále má ještě mnoho nepokrytých témat.

Únor bude věnován wargamingové bratrské dvojici Warmachine a Hordes. Pořádně se podíváme na příběhové pozadí těchto i u nás velmi populárních her. Určitě zaujme i vás!

No a březen bude věnován další populární dvojici, které se sice na Wargaming.cz už delší dobu věnujeme, ale pořád vůči ní máme dost restů - Dystopian Wars a Firestorm Armada.

Vše samozřejmě bude prokládat obnovená záplava veřejných článků (ona už velká část výše zmíněného bude přístupná rovnou bez přihlášení) na téma komiksů či deskových her. Tedy témat, které máte vy, čtenáři, rovněž ve velké oblibě.

Věřím tedy, že si vyberete a zachováte nám přízeň - a nezapomeňte se zapojit do čím dál živější diskuze na Wargaming fóru!

O tom proč nejsou české knihy pro Black Library byznys

Mnozí ze čtenářů možná zaznamenali zvěst o tom, že různé jazykové mutace knih od Black Library  (třeba překlady do češtiny), tedy příběhů z univerz Warhammeru 40.000 a Warhammeru Fantasy Battles, asi dostanou stopku. Rozumějte, že Black Library už nebude poskytovat licence umožňující jejich překlad. Fanoušci českých verzí si tak budou muset buď najít něco jiného nebo přejít na anglické originály (či francouzské či německé, které Black Library vydává samo).

Že by byla Galaxie v plamenech poslední česky vydanou knihou z univerza Warhammeru 40.000?

Slyším, jak se mezi vámi pomalu začíná zvedat kouzelná mantra o tom, jaké je Games Workshop (vlastník Black Library) zlo. Nechme ale vášně stranou a podívejme se, co třeba mohlo Black Library k tomuto kroku vést.

(Následující úvahy pocházejí jen z velmi obecné znalosti situace a nejsou založeny na jakýchkoli interních informacích)

1. Nízké příjmy z licencí. Těžko přesně odhadnout, do kolika zemí Black Library licence na knihy prodává, ale zas takové množství jich nebude. Je mezi nimi pár velmi malých trhů (například ČR, kde se prodá pár tisíc výtisků v nejlepším) a pár středních (Polsko,...). A s každými těmi pár tisíci výtisky je spojeno vyjednávání s místním vydavatelem, administrativa smluv, zdaňování příjmů z různých zemí a podobně. Těžko bez nějakých čísel říct, ale pochybuji, že těch pár knih, co se ročně u nás v ČR vydá, vůbec v zisku dá aspoň pár tisíc liber. A i kdyby ano, taková částka není v sumě hospodaření Black Library žádné terno.

Ano, můžete si v tom případě říct - pokud je to ziskové, tak proč to rušit? Krom dalších bodů napoví třeba i tato skutečnost - co kdybyste pracovníka, který se věnuje této administrativě, dali jinam, nevynesl by vám víc?

2. Menší příjmy z výtisku. Že má Black Library z každého do lokálního jazyku přeloženého titulu mnohem nižší příjmy, než z vlastní produkce, je logické. Výraznou část si odkousne marže místního nakladatele, další vyšší náklady na tisk (při objemech tisku Black Library je určitě mnohem jednodušší dostat se na nižší náklady - a v takových číslech se i vyplatí netisknout přímo v často drahé domovině, ale někde v levném zahraničí).

3. Přímá konkurence. Když si čtenář koupí místní přeložený výtisk, jen těžko si koupí nějakou knihu přímo od Black Library. V českých podmínkách, ve kterých spousta lidí s angličtinou válčí a překlady jsou spíše rozpačité, asi není procento lidí, kteří by zvládli i anglický originál a pořád si přitom kupují přeložené knihy, nějak velké. Ale jinde tomu může být jinak.

Když si jen za těmito třemi body představíte čísla, můžete už pomalu českým překladům kopat hrobeček. Hubené zisky z české licence, které možná převažují ztráty na potenciálním prodeji vlastních originálů. Ruku na srdce, když Black Library české překlady utne, pravděpodobně si jen pomůže.

P.S. Situace na větších trzích se čtenáři podobně zápasícími s angličtinou může být jiná. Jinak platí výše řečené i jinde. Kde obecně čtenáři nemají problém s angličtinou (francouzštinou, němčinou) a nejedná se o velký trh, tam se v současné době Black Library licence prodávat nevyplácí.

O zlé magakorporaci a jiné pohádky

Dnes to bude taková krátká alegorie/pohádka o jedné zlé megakorporaci. Nazvěme si ji například WG. Cílem tohoto vyprávění bude s trochou přehánění a nadsázky malinko osvítit pohled na tuto megakorporaci z trochu jiného směru.

Byla, nebyla jedna společnost, která vyráběla figurky. Figurky to byly celkem pěkné, ačkoli zdaleka ne top. A k figurkám měla slušná WG pravidla a pěkný příběh, aby se s miniaturami dalo hezky pohybovat a dalo se u toho i něco představit. Ale ani jedno z toho pořád nebyla špička na trhu.

Protože ale společnost pěkně všechno sladila, tak to její zákazníky (a hráče zároveň) bavilo a nakupovali si její modely ve velkém. Radostně pak tahali figurkami a do kasy společnosti posílali své 13. a 14. platy.

Ve WG bylo veselo, figurky šly na odbyt a ze zisku majitelům zbylo něco i na bonusy pro zaměstnance. Tak to šlo dál a dál, až najednou skoro všichni potenciální hráči měli nakoupeno, co se jim líbilo. A začalo být zle.

WG už náhle neprodávalo tolik jako předtím - vždyť, kdo by si kupoval další modely, když už jich má tolik! Zaměstnancům nastaly tvrdé časy a ti, kteří nebyli vyhozeni na dlažbu, museli místo do restaurací chodit na oběd do nedalekého bistra. A majitelům? Těm by bylo nejlépe, kdyby prodali firmu a peníze si raději dali do banky úročit 1,5 procentem ročně. Prostě WG bylo zralé na zavření.

Nad rohlíkem s pařížským salátem ale napadl jednu chytrou hlavu skvělý nápad, jak zachránit firmu, svoji ženu a tři malé hladové krky, co se před pár lety postupně narodily.

Budeme vydávat nová pravidla s novými modely tak, že hráči své figurkové voje budou muset obměňovat! A abychom je přitáhli k aktuální novince, tak se budeme snažit ji postavit co nejsilnější! A vůbec - když se zvýší cena materiálu, proč bychom se měli dál tvářit jakoby nic?

A tak, i s pomocí chytrého zmenšování počtu figurek v balení, začali ve WG zase prodávat víc. Majitelé přestali domlouvat kupní smlouvu na areál firmy s místní koželužnou a raději se začali věnovat tomu, jak firmu dál rozvinout. Zaměstnanci se už nemuseli strachovat, jestli náhodou zítra neskončí, a mohli se věnovat zajímavým projektům.

Špatné ale bylo, že se hráči nazlobili. Jak to, že mám najednou v tomhle boxíku devět figurek místo deseti?? Jak to, že mám dát víc peněz?? A bylo to oprávněné naštvání. Jenže, kdyby se hráči trochu podívali okolo sebe, viděli by, že díky tomu jejich společnost přežila, mohla inovovat a nakoupit nové technologie – a vůbec přejít do nové doby.

Pravdou však je, že už nikdy poté nebyli lidé z WG a hráči kamarády. Odteď už byla WG firma jako každá jiná. Už to nebyla TA firma - ale díky tomu přežila a mohla vyrábět další hezčí a hezčí figurky.

P.S. A jedna zajímavost na závěr o zcela jiné společnosti - akcie na společnosti Games Workshop na londýské burze za posledních pět let zpevnily o více než 300 % a vyplácejí svým akcionářům slušné 2,3 % z ceny akcie jakožto podíl na zisku.